Spratek- Torey L. Hayden

Příběh dítěte, které nikdo nemiloval.

Tahle knížka byla silná. Nejvíce šokující ale je, že byla napsána podle skutečné události.

Knihu nenapsala spisovatelka, ale dětská psycholožka a pedagožka. Toho jsem se trochu bála, ale žádný problém to nebyl. Styl psaní byl skvěle čtivý a nebylo poznat, že autorka nemá vystudované školy ohledně tvůrčího psaní. Četlo se to tedy dobře.

Příběh vypráví o malé, šestileté holčičce Sheila, která se dostane do třídy, kterou vede právě Torey. Není to obyčejná třída, je to třída, ve které je 8 nějakým způsobem postižených dětí. Jsou to děti, které byly jako malé znásilňovány, holčička, která se za svých sedm let života pokusila už dvakrát o sebevraždu, děti, které jsou nebezpečné sobě, i okolí.

A do této třídy přijde Sheila s pověstí naprosto nezvladatelného dítěte. O pár měsíců dříve totiž unesla malého chlapečka ze sousedství, kterého v lese zapálila. Nemluví, vzdoruje, nikoho neposlouchá a snaží se co nejvíce ubližovat.

Torey se s ní snaží pracovat a komunikovat. Postupem času začne zjišťovat, že Sheila je nadprůměrně inteligentní, má IQ 182. I to jí pomáhá efektivně ubližovat ostatním a zasáhnout je na tom nejcitlivějším místě.

To čtení bylo neskutečně silné. Vlastně jsem v jednu chvíli Sheilu nenáviděla a říkala si, jak někdo může být tak zlý, jak někdo může něco takového dělat ostatním. Takový spratek.

Na druhou stranu, když se v průběhu čtení dozvídáte, co všechno si ta malinká, šestiletá holčička musela protrpět. Co všechno ošklivého až nechutného se stalo jí, nebo lidem v jejím okolí. Jak je možné, že za těch pouhých šest let zažila tolik zlého? A pak nevíte, jestli ji máte obejmout a litovat, nebo nenávidět.

Moc se mi líbilo, jakým způsobem se Torey bavila s dětmi. Ať byly klidné, nebo zrovna měly záchvat, vždy věděla, jak s nimi komunikovat. Ať se jí zeptaly na cokoliv, vždy věděla, jakým způsobem jim odpovědět. Naprosto tuto ženu obdivuji, protože dokázala až téměř nemožné. Zvládnout nezvladatelné děti a najít si k nim cestu.

Závěrem- tu knihu vám vážně doporučuji. Je to ten typ knih, který dočtete, a ještě nějaký čas nepustíte z hlavy, tak moc vás zasáhne. Je to ale zároveň typ knihy, na který musíte být nějak vyspělí. Alespoň čtenářsky. Rozhodně tu knihu nedoporučuji čtenářům, kteří nesnesou násilí, nebo psychicky náročné věci v knihách, protože tohle by byl velký šok.